Pohled na údolí Dunaje působí nesmírně esteticky. Vrcholný projev této scenérie představuje dozajista Schlögenský meandr.  
​

Tu se ukazuje síla i nádhera přírody. Vodní toky měly pro člověka význam už od nepaměti. A díky lodní dopravě měl a má dodnes svůj velký význam i dunajský veletok. Méně známým způsobem využití dunajského údolí je pěstování vinné révy. Mezi lety 1000 a 1300 po Kr., v době středověkého klimatického oteplení, se v průlomových údolích a nižších polohách Horního Rakouska pěstovala vinná réva. Na úrovni Inzellu, na levém svahu údolí Dunaje, existovaly menší vinice, obehnané zdmi a propojené schodištěm. Dnes je toto historické místo úplně zarostlé křovím. Víno se aktuálně pěstuje v Hilkeringu, nedaleko Aschachu.    
 
Schlögenský meandr byl v roce 2008 vyhlášen „Divem přírody v Horním Rakousku“.
 
Tato rarita – zvaná epigenetické průlomové údolí – vznikla, když si Dunaj razil meandrovitou cestu v měkkých vrstvách třetihor, která pak zůstala zachována na tvrdém žulovém podloží. Díky následnému zdvihu okolního terénu se řečiště Dunaje posunulo o téměř 300 m hlouběji do země a vytvořilo tak úzké údolí, které v části Schlögenského meandru - SCHLÖGENER SCHLINGE tvoří téměř celý kruh. 
​